Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek 

 

Kapelka vznikla asi před čtyřmi roky, tenkrát si jeden ze zakládajících členů - Franta - koupil svojí první elektrickou kytaru.Už před tím hrál na nástroj zvaný jumbo, tedy na klasickou kytaru k ohýnku. V tu samou dobu si o pár metrů dál koupil spolužák Frantovi přítelkyně Míši Vláďa „Kudrnáč“ taktéž kytaru. (Nyní už je ale bohužel bez kudrlin). Hrát a drnkat ale vlastně začali až dohromady s klávesákem Pepou „Šamanem“ (který už také shodil vlasy - co mu bude na motorce vlát?!) ve společném podnájmu v paneláku. Docela rachot, lidi asi šíleli.. Hráli takové ty jednoduché věci, Turbo atp.
A protože se hrálo častěji a častěji, přestěhovali se k Vláďovi na chajdu.Tam to byl ještě větší nábuch.Hráli tak, až se trámy prohýbali - to by památkáři koukali! Pak už to šlo ráz na ráz, přidal se Jožin na basu a v dubnu roku 2006 přivedl Šaman zpěvačku Hanku - svou kamarádku z divadla, za což byl Franta rád prý z důvodu, že už nebude muset halekat, ale bude se moci více věnovat kytaře. O měsíc později se přidal Maroš na bubny. Nikdy dříve na ně nehrál, (je to skvělý kytarista), ale má snad nadání hrát na všechno! Chajda byla náhle malá na zkoušky pro všechny, a tak Jožin zařídil zkušebnu na pódiu v kulturáku v Kacanovech. Tož děkujeme Jožinovi i panu starostovi Kacanov!
Pouho-pouhé 4 měsíce od příchodu Hanky, čili po 3 měsících společného zkoušení s Marošem se 11.8.2006 uskutečnil náš 1.veřejný koncert na oslavě 30.narozenin. Byla to vlastně asi tak 15.zkouška s Hankou, takže odvaha nevídaná!! V této době Maroš ještě ani neměl vlastní bubny, půjčoval nám je Honza, který tou dobou občas zašel na naší zkoušku a někdy si i s námi zazpíval. Honza pak založil vlastní kapelu "Ovčie Kiahne", kde zpívá a náš Maroš hraje na bubny a pak ještě Honza zpívá v "Dědkách Harryho Pottera", kde hraje Maroš na kytaru. Konec reklamy :-)
V listopadu si Maroš pořídil vlastní bubny a mikroport, takže jsme rázem měli nejen doprovodné zpěvy, ale i sólově zpívajícího bubeníka a všechno začalo být tak nějak pestřejší, tu a tam se k "halekání" vrátil i Franta.
 
Velký problém nám dělal výběr písní. Přitáhli jsme tedy každý to co má rád a pokaždé se z toho něco vybralo. Ale co se líbí nám, nemusí se líbit lidem, že? A tak jsme občas donesli taky nějakou tu "shitovku". Tak písně přibývali a přibývají, a teď jich máme asi 40 a nějaké vlastní skladby,které jsou sice takové sirové, ale naše! Když nastanou zimní dny a pódium i sál nám obsadí plesy, musíme kočovat jinam.. Azylem nám byla půdní místnost v domku u Franty.
...pokračování příště...